Topol velkolistý (Populus candicans) je statný, rychle rostoucí listnatý strom z čeledi vrbovitých (Salicaceae), ceněný pro svůj mohutný vzrůst, nápadně velké listy a dekorativní habitus. Často je vysazován v parcích, alejích a ve volnější krajině jako okrasná i stínící dřevina. Vytváří širokou korunu a silný kmen, přičemž jeho listy bývají na líci sytě zelené a na rubu světlejší, někdy bělavě plstnaté. Díky bujnému růstu se uplatňuje zejména na hlubších, živinami dobře zásobených a dostatečně vlhkých půdách.

Druh se vyznačuje velmi velkými, široce vejčitými až srdčitými listy, často s výrazně bělavým až šedavě plstnatým rubem. Mladé letorosty, řapíky i spodní strana listů mohou být hustě pýřité. Oproti jiným topolům má robustnější vzhled, širší korunu a nápadně větší listové čepele. Kůra je v mládí světle šedá a hladká, později podélně rozbrázděná. Typická je také rychlost růstu a celkově mohutný habitus.

Opadavý strom dorůstající obvykle 20–30 m, výjimečně i více. Koruna je široká, rozložitá, nepravidelně vejčitá až kulovitá. Kmen bývá přímý, silný; borka zpočátku hladká, šedá, ve stáří tmavne a podélně brázdí. Letorosty jsou silné, často bělavě plstnaté. Pupeny jsou střídavé, vejcovité, lepkavé až slabě pryskyřičnaté. Listy jsou střídavé, jednoduché, velké, široce vejčité až okrouhle vejčité, často s mělce srdčitou bází, na okraji vroubkovaně až pilovitě zubaté. Líc listu je zelený, rub světlejší až bělavý, často hustě plstnatý. Řapík je poměrně dlouhý, robustní. Květy jsou jednopohlavné, uspořádané v převislých jehnědách; rostlina je dvoudomá. Plodem je tobolka, semena jsou drobná, opatřená chmýrem.

Populus candicans Aiton je taxon tradičně řazený do rodu Populus, sekce Tacamahaca či blízce příbuzných hybridních okruhů, přičemž v literatuře bývá často interpretován jako hybridogenní jednotka, zpravidla spojovaná s okruhem Populus balsamifera a P. deltoides. Morfologicky se vyznačuje robustními, dlouze vytrvávajícími plstnatými trichomy na mladých vegetativních orgánech, zejména na letorostech, řapících a abaxiální straně listové čepele. Listy jsou velké, široce ovátné až subkordátní, s hrubě až nepravidelně zubatým okrajem; žilnatina je zpeřená, se zřetelnou sekundární nervaturou. Adaxiální strana čepele je tmavěji zelená, abaxiální strana bělavá až šedoplstnatá. Pupeny jsou často pryskyřičnaté, aromatické. Květenství tvoří preformované jehnědy rozkvétající časně na jaře před plným olistěním nebo současně s ním. Druh vykazuje vysokou růstovou dynamiku, dobrou regenerační schopnost a časté vegetativní šíření. V dendrologické praxi je ceněn pro velkolistý charakter, avšak jeho taxonomické vymezení může být vzhledem k hybridnímu původu v některých případech problematické.

Balm-of-Gilead poplar / Candicans poplar

Populus candicans is a large, fast-growing deciduous tree in the willow family (Salicaceae), valued for its vigorous growth, very large leaves, and striking ornamental appearance. It is commonly planted in parks, avenues, and open landscapes as a shade and ornamental tree. The crown is broad and spreading, and the leaves are typically dark green above and much paler beneath, often with a whitish felted underside. It performs best on deep, fertile, and sufficiently moist soils.

This taxon is distinguished by its very large, broadly ovate to cordate leaves, often with a conspicuously whitish to greyish felted underside. Young shoots, petioles, and the lower leaf surface are frequently densely pubescent. Compared with many other poplars, it has a more robust habit, a broader crown, and markedly larger leaf blades. The bark is light grey and smooth when young, later becoming longitudinally furrowed. Rapid growth and a massive overall stature are also characteristic.

A deciduous tree usually reaching 20–30 m in height, occasionally more. The crown is broad, spreading, and irregularly ovate to rounded. The trunk is generally straight and stout; the bark is initially smooth and grey, later darkening and becoming longitudinally fissured. Young shoots are thick and often covered with whitish tomentum. Buds are alternate, ovoid, sticky to slightly resinous. Leaves are alternate, simple, large, broadly ovate to nearly round-ovate, often with a shallowly cordate base, and with crenate-serrate to serrate margins. The upper leaf surface is green, while the lower side is paler to whitish and often densely tomentose. The petiole is relatively long and stout. Flowers are unisexual and borne in pendulous catkins; the plant is dioecious. The fruit is a capsule containing numerous small seeds with cottony hairs.

Populus candicans Aiton is a taxon traditionally placed within the genus Populus, often associated with section Tacamahaca or related hybrid complexes. In botanical literature it is frequently regarded as a hybridogenous entity, commonly linked to the Populus balsamifera and P. deltoides group. Morphologically, it is characterized by robust shoots and persistent tomentose indumentum on young vegetative organs, especially on branchlets, petioles, and the abaxial leaf surface. Leaves are large, broadly ovate to subcordate, with coarsely to irregularly dentate margins; venation is pinnate, with clearly expressed secondary veins. The adaxial leaf surface is darker green, whereas the abaxial side is whitish to grey-tomentose. Buds are often resinous and aromatic. The inflorescences are preformed catkins developing early in spring before or with leaf emergence. The taxon shows high growth vigour, strong regenerative ability, and frequent vegetative propagation. In dendrological practice it is valued for its large-leaved appearance, although its taxonomic delimitation may be problematic in view of its hybrid origin.