Trachykarpus žíněný (Trachycarpus fortunei) je nápadná, pomalu až středně rychle rostoucí palma pocházející z východní Asie. V našich podmínkách je ceněna především pro svou mimořádně dobrou odolnost vůči chladu ve srovnání s ostatními palmami. Vytváří štíhlý, nevětvený kmen, který je typicky hustě pokrytý zbytky vláknitých bází listů, takže působí jakoby obalený žíněním. Koruna je tvořena velkými, vějířovitými, sytě zelenými listy na dlouhých řapících. Rostlina se uplatňuje jako solitéra v zahradách, nádvořích a reprezentativních výsadbách, v teplejších oblastech i ve volné půdě.
Druh lze dobře poznat podle přímého, nevětveného kmene hustě pokrytého hnědavými vláknitými zbytky listových pochev. Listy jsou dlanitě dělené, vějířovité, s množstvím úzkých segmentů, které na koncích často mírně převisají. Řapíky jsou poměrně dlouhé a na okrajích jemně zubaté. Na rozdíl od některých jiných vějířolistých palem nemá hladký kmen, ale výrazně 'chlupatý' až žíněný povrch. Květenství vyrůstají mezi listy, jsou bohatě větvená a nesou drobné žluté květy. Plody jsou ledvinovité až okrouhle vejčité, tmavomodré až černomodré.
Stálezelená jednodomá až funkčně dvoudomá palma se solitérním, vzpřímeným, nevětveným kmenem, obvykle 6–12 m vysokým, v kultuře často nižším. Kmen je pokryt perzistentními vláknitými bázemi odumřelých listů. Listy jsou nahloučené v terminální koruně, čepel okrouhle vějířovitá, 50–100 cm široká, dlanitě členěná do mnoha tuhých, úzkých segmentů, které jsou rozštěpené přibližně do poloviny až dvou třetin délky čepele. Řapík bývá 50–100 cm dlouhý, na okrajích drobně zubatý. Květenství je interfoliární, bohatě latnaté, kratší až přibližně stejně dlouhé jako listy. Květy jsou malé, žluté. Plody jsou jednosemenné peckovice, ledvinovité až elipsoidní, ve zralosti modročerné.
Trachycarpus fortunei (Hook.) H.Wendl. náleží do čeledi Arecaceae. Jde o arborescentní palmu s monopodiálním růstem a terminální růžicí kostapalmátních až výrazně dlanitých listů. Kmen zůstává zpravidla solitérní, cylindrický, sekundárně neztloustající, krytý persistentními bazálními částmi listů a hustou vrstvou tmavohnědých až rezavých vláken. Listová čepel je rigidní, okrouhle až široce vějířovitá, členěná do četných lineárně kopinatých segmentů; střední costa je krátká, avšak zřetelná. Segmenty jsou na vrcholu často bifidní nebo nepravidelně třásnité. Řapíky jsou podél okrajů jemně ozbrojené drobnými zuby. Květenství vyrůstají mezi listy a jsou mnohonásobně větvená; druh bývá popisován jako dvoudomý, přičemž v kultuře mohou být pohlavní projevy variabilní. Samčí květenství jsou obvykle hustší, samičí po oplození nesou hojné plody. Plodem je jednosemenná peckovice s tenkým exokarpem a tmavě modrým až černomodrým zbarvením ve zralosti. Druh je významný svou relativně vysokou mrazuvzdorností, která mu umožňuje pěstování i v oblastech mírného pásma při vhodné ochraně.
Trachycarpus fortunei, commonly known as the Windmill Palm, is a striking, slow to moderately growing palm native to eastern Asia. It is especially valued for its notable cold tolerance compared with many other palms. The plant forms a slender, unbranched trunk typically covered with dense fibrous remains of old leaf bases, giving it a hairy or woven appearance. The crown consists of large, fan-shaped, rich green leaves borne on long petioles. It is widely used as a specimen plant in gardens, courtyards, and ornamental landscapes, and in warmer regions it can be grown outdoors permanently.
This species is readily recognized by its upright, unbranched trunk densely covered with brown fibrous leaf-base remains. The leaves are palmate, fan-shaped, and divided into numerous narrow segments, often slightly drooping at the tips. Petioles are relatively long and finely toothed along the margins. Unlike some other fan palms, it does not have a smooth trunk but a distinctly hairy, fibrous surface. The inflorescences emerge among the leaves, are richly branched, and bear small yellow flowers. The fruits are kidney-shaped to broadly ovoid and become dark blue to blue-black when ripe.
Evergreen palm, monoecious to functionally dioecious, with a solitary, erect, unbranched trunk, usually 6–12 m tall, often shorter in cultivation. The trunk is covered with persistent fibrous bases of dead leaves. Leaves are clustered in a terminal crown; the blade is rounded and fan-shaped, 50–100 cm across, palmately divided into numerous stiff, narrow segments split to about one-half to two-thirds of the blade length. Petioles are usually 50–100 cm long and finely toothed along the margins. The inflorescence is interfoliar, richly paniculate, shorter than to about as long as the leaves. Flowers are small and yellow. Fruits are one-seeded drupes, reniform to ellipsoid, blue-black when mature.
Trachycarpus fortunei (Hook.) H.Wendl. is a member of the family Arecaceae. It is an arborescent palm with monopodial growth and a terminal crown of costapalmate to distinctly palmate leaves. The stem is typically solitary, cylindrical, and lacks secondary thickening, remaining clothed in persistent leaf-base fibers that form a dense dark brown to rusty indumentum. The leaf blade is rigid, orbicular to broadly flabellate, divided into numerous linear-lanceolate segments; the costa is short but evident. Segment apices are often bifid or irregularly split. Petioles are finely armed with small marginal teeth. Inflorescences are interfoliar and repeatedly branched; the species is commonly described as dioecious, although sexual expression may show some variation in cultivation. Male inflorescences are generally denser, while female inflorescences become heavily fruiting after pollination. The fruit is a one-seeded drupe with a thin exocarp, turning dark blue to blue-black at maturity. The species is especially important horticulturally because of its comparatively high frost tolerance, which allows cultivation in warm temperate regions with suitable protection.