Třešeň sakura (Prunus serrulata) je okrasný listnatý strom ceněný především pro své bohaté jarní kvetení. Vytváří široce vejčitou až rozložitou korunu a v době květu je hustě pokrytý nápadnými květy v odstínech bílé až růžové. Často se vysazuje v parcích, zahradách, alejích a reprezentativních výsadbách. Na podzim bývají její listy atraktivně vybarvené do žlutých, oranžových až červenavých tónů.
Typickými rozlišovacími znaky jsou bohaté jarní kvetení před olistěním nebo současně s rašením listů, nápadné jednoduché až plné květy bílé či růžové barvy a jemně až výrazně pilovité okraje listů. Kůra bývá hladká, lesklá, s nápadnými vodorovnými lenticelami. Na rozdíl od ovocných třešní je sakura pěstována hlavně pro okrasu, plody jsou drobné, nenápadné nebo se u kultivarů často netvoří vůbec.
Prunus serrulata je opadavý strom nebo větší keř, obvykle dorůstající výšky 4 až 12 metrů podle kultivaru a stanoviště. Listy jsou střídavé, jednoduché, vejčité až eliptické, na vrcholu zašpičatělé, s pilovitým okrajem. Mladé listy mohou být bronzově zbarvené. Květy vyrůstají jednotlivě nebo v menších svazečcích, jsou pětičetné nebo u šlechtěných kultivarů plnokvěté, v různých odstínech růžové až bílé. Plodem je drobná peckovice tmavě červené až černé barvy.
Prunus serrulata Lindl. náleží do čeledi Rosaceae. Jedná se o taxon původem z východní Asie, významný zejména v okrasném zahradnictví, kde je zastoupen množstvím kultivarů lišících se habitem, plností květů, fenologií kvetení i zbarvením mladých a podzimních listů. Letorosty jsou lysé, pupeny vejcovité. Listové čepele jsou obvejčité až eliptické, s výrazně dvojitě pilovitým až jemně serrátním okrajem, na bázi často se žlázkami na řapíku nebo při bázi čepele. Květenství bývá ve svazečcích či krátkých hroznech, květy jsou oboupohlavné, pravidelné, s češulí nesoucí četné tyčinky a jediný pestík. U mnoha okrasných forem dochází k přeměně části tyčinek v korunní lístky, čímž vznikají plnokvěté kultivary se sníženou plodností. Druh vyžaduje slunné stanoviště, propustnou, živinami dobře zásobenou půdu a je citlivější k dlouhodobému zamokření a některým houbovým chorobám.
Japanese flowering cherry (Prunus serrulata) is an ornamental deciduous tree valued mainly for its abundant spring bloom. It develops a broadly oval to spreading crown and becomes densely covered with showy white to pink flowers during flowering. It is widely planted in parks, gardens, avenues, and ornamental landscapes. In autumn, the foliage often turns attractive shades of yellow, orange, and reddish tones.
Key diagnostic features include profuse spring flowering before or during leaf emergence, conspicuous single to double white or pink blossoms, and finely to distinctly serrated leaf margins. The bark is typically smooth and glossy with prominent horizontal lenticels. Unlike fruiting cherries, Prunus serrulata is grown primarily for ornamental value; fruits are small, inconspicuous, or often absent in cultivated forms.
Prunus serrulata is a deciduous tree or large shrub, usually reaching 4 to 12 meters in height depending on cultivar and site conditions. Leaves are alternate, simple, ovate to elliptic, pointed at the apex, and serrated along the margin. Young leaves may be bronze-tinted. Flowers are borne singly or in small clusters, with five petals in wild-type forms or double in many cultivated varieties, in shades ranging from white to pink. The fruit is a small drupe, dark red to black when mature.
Prunus serrulata Lindl. belongs to the family Rosaceae. It is a taxon native to East Asia and is of major importance in ornamental horticulture, where it is represented by numerous cultivars differing in habit, flower doubleness, flowering phenology, and the coloration of young and autumn foliage. Twigs are glabrous, and buds are ovoid. Leaf blades are obovate to elliptic, with a distinctly double-serrate to finely serrate margin, often with glands on the petiole or near the base of the blade. Inflorescences are arranged in fascicles or short racemes; flowers are bisexual, actinomorphic, with a hypanthium bearing numerous stamens and a single pistil. In many ornamental forms, stamens are partially transformed into petals, producing double flowers with reduced fertility. The species prefers full sun, well-drained and nutrient-rich soils, and is sensitive to prolonged waterlogging and to certain fungal diseases.