Třešeň tibetská (Prunus serrula) je velmi dekorativní menší strom nebo vícekmenný keř, ceněný především pro svou nápadně lesklou, mahagonově až měděně hnědou borku, která se odlupuje v tenkých vodorovných proužcích. Díky této vlastnosti je atraktivní zejména v zimním období, kdy vynikne její hladký, zářivý kmen. Na jaře raší svěže zelené listy a objevují se drobné bílé květy, které působí jemně a elegantně. Druh je vhodný jako solitéra do zahrad, parků i reprezentativních výsadeb, kde nejlépe vynikne struktura kmene a větví.
Hlavním rozlišovacím znakem třešně tibetské je výrazně lesklá, červenohnědá až mahagonová borka s nápadnými vodorovnými lenticelami, odlupující se v tenkých proužcích. Listy jsou střídavé, eliptické až kopinaté, jemně pilovité. Květy jsou drobné, bílé, většinou jednotlivé nebo v malých svazečcích. Oproti jiným okrasným třešním není tento druh ceněn primárně pro bohaté kvetení, ale zejména pro mimořádně dekorativní kmen a hladkou borku.
Prunus serrula je opadavá dřevina z čeledi Rosaceae. Obvykle roste jako menší strom, přibližně 6–12 m vysoký, někdy i jako vícekmenný jedinec. Koruna bývá úzce vejčitá až nepravidelně rozložitá. Letorosty jsou tenké, hladké. Listy jsou střídavé, řapíkaté, čepel je eliptická až podlouhle kopinatá, 6–12 cm dlouhá, na okraji ostře pilovitá, na vrcholu zašpičatělá. Květy jsou bílé, pětičetné, objevují se na jaře, jednotlivě nebo v malých okolíkovitých svazečcích. Plodem je drobná kulovitá peckovice, nejprve červená, v době zralosti tmavnoucí.
Prunus serrula Franch. náleží do čeledi Rosaceae, podčeledi Amygdaloideae. Jde o opadavý strom menšího vzrůstu, charakteristický mimořádně nápadnou borkou s vysokým obsahem lesklých peridermálních vrstev. Borka je hladká, kaštanově až červenohnědě zbarvená, s výraznými horizontálními lenticelami; ve stáří se odlučuje v tenkých papírovitých pruzích. Listy jsou jednoduché, střídavé, s pilovitým okrajem, čepel úzce eliptická až kopinatá, s akuminátním vrcholem a klínovitou až široce klínovitou bází. Květenství jsou redukovaná, květy vyrůstají jednotlivě nebo po několika z brachyblastů, oboupohlavné, pravidelné, s pěti bílými korunními plátky a četnými tyčinkami. Gyneceum je monokarpické, semeník svrchní. Plodem je drobná peckovice. Druh pochází ze západní Číny a je v kultuře využíván především jako dendrologicky cenná okrasná dřevina pro efekt borky, nikoli pro výraznost květenství.
Prunus serrula, commonly known as Tibetan cherry, is a highly ornamental small tree or multi-stemmed large shrub valued mainly for its striking glossy bark. The bark is rich mahogany to copper-brown and peels in thin horizontal bands, making the plant especially attractive in winter. In spring, fresh green leaves emerge along with small white flowers that add a delicate seasonal effect. It is widely used as a specimen tree in gardens and parks, where its polished trunk and elegant branching structure can be fully appreciated.
The most distinctive feature of Prunus serrula is its exceptionally glossy red-brown to mahogany bark with conspicuous horizontal lenticels, exfoliating in thin papery strips. Leaves are alternate, elliptic to lanceolate, and finely serrated. Flowers are small, white, and borne singly or in small clusters. Unlike many ornamental cherries, this species is grown less for showy flowering and more for its remarkable bark and winter appearance.
Prunus serrula is a deciduous woody plant in the family Rosaceae. It usually grows as a small tree about 6–12 m tall, sometimes with multiple stems. The crown is narrowly ovate to irregularly spreading. Young shoots are slender and smooth. Leaves are alternate and petiolate; the blade is elliptic to oblong-lanceolate, 6–12 cm long, sharply serrate at the margin, and pointed at the apex. The flowers are white, five-petalled, appearing in spring, solitary or in small umbel-like clusters. The fruit is a small globose drupe, red at first and becoming darker when mature.
Prunus serrula Franch. belongs to the family Rosaceae, subfamily Amygdaloideae. It is a deciduous small tree distinguished by a highly ornamental bark with lustrous peridermal layers. The bark is smooth, chestnut- to red-brown, marked by prominent horizontal lenticels, and exfoliates with age in thin papery strips. Leaves are simple, alternate, and serrate, with blades narrowly elliptic to lanceolate, an acuminate apex, and a cuneate to broadly cuneate base. Inflorescences are reduced; flowers are borne singly or in small numbers from short shoots, bisexual, actinomorphic, with five white petals and numerous stamens. The gynoecium is monocarpellate with a superior ovary. The fruit is a small drupe. Native to western China, the species is cultivated chiefly as a dendrologically valuable ornamental tree for its bark effect rather than for floral display.