Trnovník srstnatý (Robinia hispida) je nižší opadavý strom nebo častěji vícekmenný keř pocházející ze Severní Ameriky. Je ceněn pro nápadné růžové až růžovofialové květy uspořádané v převislých hroznech, které rozkvétají na jaře a často znovu slabě během léta. Vyznačuje se dekorativním vzhledem, jemně zpeřenými listy a nápadně štětinatě chlupatými mladými větvemi, řapíky i květenstvími. V zahradách se pěstuje jako solitéra nebo ve volnějších přírodních výsadbách.
Druh se dobře pozná podle hustě srstnatých až štětinatých mladých výhonů, řapíků, květních stopek a často i lusků. Na rozdíl od trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) má nápadně růžové až purpurově růžové květy, nikoli bílé. Bývá nižšího vzrůstu, často keřovitý, s menšími a širšími lístky. Trny jsou redukované nebo méně nápadné. Celkově působí měkčeji a hustěji ochlupeným dojmem než ostatní pěstované druhy rodu Robinia.
Opadavý keř nebo malý strom, obvykle 1,5–4 m vysoký, vzácně vyšší. Větve rozkladité, mladé letorosty hustě pokryté rezavě až načervenale štětinatými chlupy. Listy střídavé, lichozpeřené, 15–30 cm dlouhé, složené nejčastěji z 7–15 eliptických až vejčitých lístků; lístky na vrcholu tupé až zaokrouhlené, na rubu světlejší. Palisty často přeměněné v drobné, nenápadné ostny nebo chybějí. Květy oboupohlavné, motýlovité, růžové až růžovofialové, 2,5–4 cm dlouhé, uspořádané v krátkých až středně dlouhých převislých hroznech. Kalich i květní stopky hustě chlupaté. Plodem je zploštělý lusk, 5–10 cm dlouhý, často rovněž štětinatě chlupatý, obsahující několik semen.
Robinia hispida L. náleží do čeledi Fabaceae. Jedná se o dřevinu s často polokeřovitým až klonálně se rozrůstajícím habitem, vytvářející výmladky a kratší, nepravidelně větvené osy. Indument mladých částí je tvořen tuhými, odstále až nazpět směřujícími štětinovitými trichomy, které jsou významným diagnostickým znakem taxonu. Listy jsou imparipinnátní; jednotlivé lístky jsou celokrajné, krátce řapíčkaté až téměř přisedlé, na líci roztroušeně lysé až slabě chlupaté, na rubu světlejší. Květenství je hrozen vyrůstající z úžlabí listů, nesoucí relativně velké papilionátní květy s růžově až purpurově zbarvenou korunou. Tyčinek je deset, zpravidla dvoubratrých (9 + 1), semeník svrchní. Plodem je vícesemenný lusk. Druh je entomogamní, především melitofilní. V kultuře je ceněn pro okrasný efekt květů, avšak v teplejších oblastech může tvořit kořenové výmladky a rozšiřovat se do okolí stanoviště.
Robinia hispida, commonly known as bristly locust, is a small deciduous tree or more often a suckering multistem shrub native to North America. It is valued for its showy pink to rosy-purple flowers borne in drooping racemes in spring, sometimes followed by lighter rebloom later in the season. The species is especially notable for its bristly-hairy young shoots, petioles, flower stalks, and often the pods. It is cultivated as an ornamental specimen in gardens and naturalistic plantings.
This species is readily recognized by the dense bristly pubescence on young shoots, petioles, pedicels, and frequently the legumes. Unlike black locust (Robinia pseudoacacia), it bears pink to purple-pink flowers rather than white ones. It is usually smaller in stature, often shrubby rather than a full-sized tree, and typically has broader leaflets. Spines are reduced or inconspicuous. Overall, it has a softer, more densely hairy appearance than most other cultivated Robinia species.
Deciduous shrub or small tree, usually 1.5–4 m tall, occasionally taller. Branches spreading; young twigs densely covered with rusty to reddish bristly hairs. Leaves alternate, odd-pinnate, 15–30 cm long, composed typically of 7–15 elliptic to ovate leaflets; leaflets obtuse to rounded at the apex and paler beneath. Stipules often transformed into small, inconspicuous spines or absent. Flowers bisexual, papilionaceous, pink to rose-purple, 2.5–4 cm long, arranged in short to medium drooping racemes. Calyx and pedicels densely hairy. Fruit a flattened legume, 5–10 cm long, often also bristly-hairy, containing several seeds.
Robinia hispida L. is a member of the Fabaceae and represents a woody taxon with a frequently subshrubby to clonal, suckering growth form. It produces vegetative offshoots and relatively short, irregularly branched axes. The indumentum of young organs consists of stiff, spreading to retrorse bristle-like trichomes, a key diagnostic character of the species. Leaves are imparipinnate; the leaflets are entire, short-petiolulate to nearly sessile, adaxially sparsely glabrous to slightly pubescent and abaxially paler. The inflorescence is an axillary raceme bearing relatively large papilionaceous flowers with a pink to purplish corolla. Stamens 10, typically diadelphous (9 + 1); ovary superior. The fruit is a many-seeded legume. The species is entomophilous, especially pollinated by bees. In cultivation it is appreciated for its ornamental floral display, although in warmer regions it may spread by root suckers beyond the original planting site.