Vrba vlnatá (Salix lanata) je nízký až středně vysoký keř, vzácně menší stromovitě rostoucí vrba, nápadná hustě plstnatými, šedozelenými listy. Působí kompaktním dojmem a je ceněna pro svůj dekorativní vzhled i schopnost růst v chladných a větrných oblastech. Přirozeně se vyskytuje hlavně v severní Evropě a v arktických až subarktických stanovištích, kde osidluje vlhčí, otevřená místa.
Druhově je dobře rozpoznatelná podle široce vejčitých až téměř okrouhlých listů s velmi hustým, jemným, vlnatým až plstnatým oděním, zejména na rubu, často však i na líci. Listy jsou výrazně šedozelené až stříbřitě zelené, poměrně tuhé a na vrbě nezvykle široké. Letorosty bývají rovněž chlupaté. Jehnědy jsou poměrně nápadné, objevují se časně na jaře. Od jiných vrb se liší především kombinací nízkého vzrůstu, širokých listů a hustého hedvábitě plstnatého odění.
Opadavý keř, obvykle 0,5–2 m vysoký, výjimečně vyšší. Větve jsou tlustší, mladé letorosty hustě chlupaté až plstnaté. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, vejčité, obvejčité až téměř okrouhlé, přibližně 2–6 cm dlouhé, celokrajné nebo nevýrazně zvlněné, na vrcholu tupé až krátce zašpičatělé. Líc listu je šedozelený, rub světlejší, obě strany zejména v mládí hustě vlnatě chlupaté. Palisty mohou být poměrně vyvinuté. Druh je dvoudomý. Květy jsou uspořádány v jehnědách; samčí jehnědy jsou husté, s nápadnými tyčinkami, samičí po odkvětu prodlužující se. Plodem je tobolka se semeny opatřenými chmýrem.
Salix lanata L. náleží do čeledi Salicaceae. Jedná se o výrazně chasmofytní až tundrový taxon severních oblastí Eurasie, adaptovaný na chladné klima, vysokou vzdušnou vlhkost a exponovaná stanoviště. Odění vegetativních orgánů je tvořeno hustými, přitisklými až odstálými, jemnými trichomy, které snižují transpiraci a chrání pletiva proti chladu i větru. Listové čepele jsou relativně široké, s nevýraznou žilnatinou překrytou indumentem; tvar čepele kolísá od eliptického po široce obvejčitý až suborbikulární. Květenství jsou preformovaná v pupenech předchozí sezóny a rozvíjejí se časně zjara. Jako u ostatních zástupců rodu Salix jsou květy jednopohlavné a druh dvoudomý. Diagnosticky významná je kombinace robustnějších pupenů, širokých listů a nápadně hustého stříbřitě plstnatého indumentu na listech i mladých větvích. Druh se uplatňuje v alpínských, subalpínských a arktických společenstvech, často na vlhkých, minerálně bohatších půdách.
Salix lanata, commonly known as Woolly Willow, is a low to medium-sized deciduous shrub, only rarely developing a small tree-like form. It is especially notable for its dense woolly foliage, giving the plant a grey-green to silvery appearance. The species is native mainly to northern Europe and arctic to subarctic regions, where it grows in open, cool, and often moist habitats.
This species is distinguished by its unusually broad, ovate to nearly round leaves covered with a dense silky-woolly indumentum, especially on the underside but often also on the upper surface. The leaves are grey-green, relatively thick, and much broader than in many other willows. Young shoots are also hairy. The catkins appear early in spring and are often quite conspicuous. The combination of low stature, broad leaves, and dense felted pubescence is highly characteristic.
Deciduous shrub usually 0.5–2 m tall, occasionally taller. Branches rather stout; young shoots densely hairy to felted. Leaves alternate, shortly petiolate, ovate, obovate to nearly orbicular, about 2–6 cm long, with entire or only slightly undulate margins, apex blunt to shortly acute. Upper surface grey-green, lower surface paler; both surfaces, especially when young, densely woolly-hairy. Stipules may be well developed. Dioecious. Flowers borne in catkins; male catkins dense, with conspicuous stamens, female catkins elongating in fruit. Fruit a capsule producing numerous seeds with silky hairs.
Salix lanata L. is a member of the family Salicaceae and represents a northern Eurasian taxon associated with arctic, subarctic, and alpine environments. It is morphologically characterized by a dense indumentum of fine trichomes covering leaves and young shoots, an adaptation that reduces water loss and protects tissues from cold, wind, and desiccation. Leaf blades are relatively broad for the genus, varying from elliptic and obovate to suborbicular, with venation often obscured by the dense pubescence. Inflorescences are preformed in dormant buds and expand early in the growing season. As in other members of Salix, the flowers are unisexual and the species is dioecious. Taxonomically important characters include the broad leaf shape, robust buds, and conspicuous silvery-felted indumentum. The species typically occurs in moist, open habitats on mineral-rich substrates in alpine, subalpine, and tundra vegetation.