Zederach hladký (Melia azedarach) je opadavý strom pocházející z Asie, který je ceněn pro svou lehkou, vzdušnou korunu, jemně členěné listy a nápadné fialově až lila zbarvené květy. Dorůstá obvykle střední velikosti a v teplých oblastech se často vysazuje jako okrasný strom do parků, zahrad a alejí. Na podzim vytváří kulovité žluté až žlutohnědé plody, které často na větvích vytrvávají i po opadu listů a jsou významným rozpoznávacím znakem druhu.
Druh se dobře pozná podle střídavých, dvakrát až třikrát zpeřených listů s pilovitými lístky, podle latnatých květenství s drobnými, vonnými, světle fialovými květy a podle kulovitých, hladkých, žlutých peckovic přetrvávajících dlouho do zimy. Typická je také široce rozložitá koruna a nápadný kontrast mezi jemnou texturou listů a hustými shluky plodů.
Melia azedarach je opadavý strom dorůstající zpravidla výšky 6–15 m, výjimečně více. Koruna bývá kulovitá až nepravidelně rozložitá. Borka je v mládí hladká, později šedohnědá až hnědá, podélně rozbrázděná. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, 20–50 cm dlouhé, dvakrát až třikrát lichozpeřené; lístky jsou vejčité až kopinaté, na okraji pilovité nebo laločnatě pilovité. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, uspořádané v úžlabních latách; korunní lístky jsou úzké, světle fialové až nafialovělé. Tyčinky jsou srostlé v nápadnou tmavě fialovou až purpurovou tyčinkovou trubku. Plodem je kulovitá peckovice, ve zralosti žlutá až okrová, obsahující několik semen.
Melia azedarach L. náleží do čeledi Meliaceae. Jde o dřevinu s výrazně sezónní fenologií, opadavou v podmínkách subtropů i teplejšího mírného pásma. Listy jsou velké, převážně bi- až tripinnátní, s jednotlivými lístky vejčitě kopinatými, nestejnoměrně pilovitými a na bázi často klínovitými až zaokrouhlenými. Květenství tvoří vrcholové nebo úžlabní mnohokvěté laty. Květy mají 5 kališních a 5 korunních lístků; androceum je přeměněno v typickou staminalní trubku nesoucí prašníky na vrcholu nebo při jeho okraji, což je diagnostické pro čeleď i rod. Semeník je svrchní, plodolistů bývá zpravidla 4–8. Plod je dužnatá peckovice s vytrvalým endokarpem. Druh je rozšířen v kultuře mnoha teplých oblastech světa, místy zplaňuje a může se chovat invazně. Všechny části rostliny, zejména plody, obsahují biologicky aktivní látky a jsou považovány za toxické pro člověka i některá zvířata.
Melia azedarach, commonly known as the chinaberry tree, is a deciduous tree native to Asia and widely cultivated as an ornamental species. It is valued for its airy crown, finely divided foliage, and showy clusters of pale lilac to violet flowers. In autumn it produces round yellow to yellow-brown fruits that often remain on the branches long after leaf fall, making the tree especially distinctive in winter.
This species is readily identified by its alternate, bi- to tripinnate leaves with serrated leaflets, branched panicles of small fragrant pale purple flowers, and smooth, spherical yellow drupes that persist well into winter. A broad, spreading crown and the contrast between delicate foliage texture and dense fruit clusters are also characteristic.
Melia azedarach is a deciduous tree usually reaching 6–15 m in height, occasionally taller. The crown is rounded to irregularly spreading. The bark is smooth when young, later becoming gray-brown to brown and shallowly fissured. Leaves are alternate, long-petiolate, 20–50 cm long, and bi- to tripinnate; leaflets are ovate to lanceolate, with serrate or irregularly toothed margins. Flowers are bisexual, pentamerous, and arranged in axillary panicles; petals are narrow and pale lilac to violet. Stamens are united into a conspicuous dark purple staminal tube. The fruit is a spherical drupe, yellow to ochre when ripe, containing several seeds.
Melia azedarach L. belongs to the family Meliaceae. It is a woody species with marked seasonal phenology, behaving as deciduous under subtropical and warm temperate conditions. Leaves are large and predominantly bi- to tripinnate, with ovate-lanceolate leaflets that are unevenly serrate and often cuneate to rounded at the base. Inflorescences are terminal or axillary many-flowered panicles. Flowers bear 5 sepals and 5 petals; the androecium is modified into a characteristic staminal tube with anthers inserted near the apex, a feature diagnostic for the family and genus. The ovary is superior, typically composed of 4–8 carpels. The fruit is a fleshy drupe with a persistent endocarp. The species is widely cultivated in warm regions worldwide, frequently naturalized, and locally invasive. All parts of the plant, especially the fruits, contain biologically active compounds and are regarded as toxic to humans and some animals.